Hodně se v současné době mluví o tom, že během vyučování mají děti pracovat samostatně i ve skupinách, komunikovat, diskutovat, učit se vyjadřovat svůj názor i respektovat názor druhých. Učitel by se měl hlavně stát koordinátorem jejich činností. Jak to tedy udělat? Ráda bych vám popsala jednu zkušenost z hodiny českého jazyka ve třetím ročníku.

• zamyslet se nad tím, co je to dospělost
• objevit to, že každý máme jinou představu o tom, co to znamená být dospělým
• napsat slohovou práci na téma dospělost (ze slohových stylů je asi nejblíže úvaha)
• učit se vyjadřovat své myšlenky a respektovat myšlenky druhých

Na začátku si děti vzaly lístky papíru a měly každé za sebe napsat slovy, co je napadá, když se řekne dospělost. Poté byly rozděleny do skupin po 3-4 členech a diskutovaly o svých nápadech. Vše za skupinu sepsaly na další papír. Proběhla rychlá prezentace všech skupin.

Připomněli jsme si pravidla volného psaní (nemusím hlídat pravopisné jevy; píši pořád; pokud nevím, píši např. Nevím, co mám teď psát, musím se vrátit k tématu. Aha, dospělost, co je to dospělost? Dospělý je ten, kdo…., ). Každý sám si vzal papír, nástroj, kterým se mu nejlépe píše (tužka, pero, tenký fix,…) a napsali jsme si nadpis „Dospělost“. Pracovali jsme metodou „kostka“ – to znamená, že jsme se na dané téma dívali z různých stran a úhlů. První pokyn zněl – Popiš dospělost. Děti začaly psát a psaly asi 4 – 5 minut (u starších dětí je lepší čas zkrátit, malí potřebují delší čas, protože píší ještě pomalu a nestihli své myšlenky zaznamenat). Další část byly asociace – Když se řekne dospělost, tak mě napadnou slova… Po dalších 2-3 minutách nastala změna – Porovnej dospělost s dětstvím, poslední část – Napiš výhody a nevýhody dospělosti a vyber si, jestli bys chtěl(a) už být dospělým.

Jakmile jsme dopsali, sešli jsme se na koberci a bavili se o tom, kdo by chtěl (nebo komu by nevadilo), kdybychom jeho práci přečetli nahlas. Do prezentace jsem děti nenutila, protože někdo mohl mít ve své práci i takové myšlenky, které nejsou určené pro druhé. Vybrali jsme losem jednu z prací dětí, které chtěly a pak už si jen volily, jestli chtějí číst samy a nebo zda mám číst já. Oceňovali jsme originalitu, nápady, myšlenky. Poté jsme četli ještě další práce.

• Mají dospělí větší práva než děti?
• Mohou dospělí bít děti?
• Jsou všichni dospělí bohatí a co to je bohatství?

Své práce jsme druhý den přepsali tak, aby se daly číst. V tomto okamžiku jsme už hlídali i pravopis. Bylo důležité, aby děti svou práci neupravovaly, aby jejich myšlenky nezmizely. Všechny práce mají své kouzlo, vypovídající o mentalitě jednotlivých dětí, o tom, s jakými zkušenostmi se setkaly. Na ukázku přepisuji některé z nich (při přepisu jsem neměnila nářečí – dětský jazyk, spravila jsem jevy, které se děti neučily.).

Dospělost je práce. Dospělost jsou peníze. Dospělost je rodina. Dospělost jsou rodiče. Dospělost je byt, kde můžeme bydlet. Dospělost je odpovědnost. To znamená nás chránit. Když se řekne dospělost, tak mě napadají slova: velikost, rozumnost, přísný, hodný. Když jsem dítě, tak nemůžu řídit auto a když jsme dospělý, tak můžu řídit auto. Když jsem dítě, tak si můžu hrát s pembolkami a když jsme dospělí, tak si nemůžu hrát s pembolkami. Když jsem dítě, tak nemám občanku. Výhoda dospělých je manželka. Nevýhoda dospělých je stáří. Výhoda dospělých je auto, nevýhoda dospělých je práce. Výhoda dospělých je, že nemusí chodit do školy. Kdybych si mohl vybrat, tak bych byl chlapcem, protož dospělí mají blíž k stáří.        
Petr (3. ročník)

Dospělí mají více práv. Mají auto a dům. Táta má mámu a máma má tátu. Dospělí se můžou dívat dýl na televizi. Dospělost je pěkná věc. Ale někdy je blbá např. musí brzo ráno vstávat do práce. Táta je pánem domu a máma hlavně uklízí. Když se řekne dospělost, tak mě napadají slova: máma, táta, rodiče, práce, ranní vstávání a bohatství. Když jsme dítě, tak nemůžu rozkazovat rodičům a když jsem dospělý tak rozkazuju dětem. Jako dítě si můžu hrát a chodit do školy. Když jsme dospělý, tak musím chodit do práce a vydělávat. Jako malý spím do 7:00 a když jsem velký tak musí vstávat v 6:00. Výhodou dospělých je, že se můžou dívat dlouho na televizi. Mají auto, dům a mají sami sebe. Nevýhodou dospělých je, že musí chodit do práce, nakupovat a starat se o nás o děti. Kdybych si mohl vybrat, byl bych dospělý, protože bych měl auto a nemusel bych chodit do školy.
David (3. ročník)

• Výhodou dospělých je, že si můžou vařit co chcou za jídlo.
• Dětství je milé, ale když zlobím, tak dostanu na zadek.
• Dospělý má děti, zodpovědnost, dům, rodinu, manželku, video, bohatství.
• Dospělost je největší zodpovědnost na světě.
• Dospělí nás můžou bít a my je ne.
• Když jsem dítě, učí mě dospělí a když jsem dospělý, tak musím naučit ty druhé.