• děti se učí systematicky pracovat ve skupinách v systému dvojice – trojice – větší skupina od MŠ
• ve výuce využíváno ve všech předmětech
• využíváno při práci s dětmi i dospělými na výletech, výjezdech, při práci rady školy,…

• minimálně jednou ročně zařazeny v každém ročníku
• jsou využívány v některých předmětech (Nauka o Zemi, Dějiny,…) – téma se odvíjí od učiva

• žáci si volí problémový projekt minimálně jednou ročně od 4. ročníku
• vycházejí z potřeb dětí
• jsou využívány i při práci rady dětí – plánování výletu,...

• od 3. ročníku (věnován čas v ČJ)
• děti si samy volí téma a na závěr jej prezentují před třídou v písemné i ústní formě

• na základě kriterií hodnocení tvořených většinou společně s dětmi
• ze sebehodnocení vyplývá plánování dalšího učení jednotlivce
• pravidelné sebehodnocení v knížkách „Hodnocení a sebehodnocení“
• využívání různých metod sebehodnocení

Metody výuky vedoucí k aktivní účasti dítěte na vlastním učení

• využívání metod kritického myšlení
• využívání vzájemného učení žáků
• využívání možností vyslovit hypotézu a pak ji ověřovat
•  …

• dítě si vybírá z nabídky úkolů ve výuce
• dítě si vybírá z nabídky domácích úkolů

• děti se podílejí na plánování výuky

• jsou zadávány úkoly, které mají různá řešení, žáci jsou motivováni k tomu, aby hledali řešení a pak si jej hájili

• děti tvoří nebo připomínkují každoročně pravidla školy postavená na právech a povinnostech
• při porušení pravidel školy hledají děti společně s učiteli řešení

• žáci se učí si rozdělit práci a nést zodpovědnost za svůj díl práce
• žáci ve skupině prezentují svou práci a obhajují své řešení

• žáci řeší konkrétní problém vycházející z potřeb nebo zájmů dětí

• děti řeší konkrétní problém z jejich okolí
• děti řeší, kam pojedou na výlet a výlet zajišťují

• žáci hledají odpovědi na otázky, které si samy volí na počátku projektu

Metody výuky vedoucí k aktivní účasti dítěte na vlastním učení

• využívání metod kritického myšlení
• využívání vzájemného učení žáků
• příprava úkolů, kde žáci vysloví hypotézu a pak ji ověřují

• různé typy prezentace své práce a podíl na prezentaci skupiny
• dělba práce ve skupině
• nutnost diskuse s argumenty, aby byl splněn společný cíl skupiny
• práce s různými typy textů, záznamů a obrazových materiálů

• zjišťování informací z různých zdrojů a různými nástroji (telefonát, dopis, e-mail, ….)
• diskuse s argumentací při obhajobě svého řešení
• prezentace práce

• prezentace sama sebe při volbách písemně i ústně (od 3. ročníku děti mohou být kandidáty na dětského ředitele)
• řešení problémového projektu v rámci rady dětí

• řešení aktuálních problémů kolektivu i jednotlivce
• uměle navozené situace
• diskuse o tématu, které děti zajímá nebo které navodí učitel

• vzájemná komunikace dětí nad sebehodnocením – pohled spolužáků
• učení se objektivnímu hodnocení a sebehodnocení na základě předem stanovených kriterií

• práce s různými zdroji informací
• volba takových metod učení, kdy se žáci aktivně účastní
• vzájemné učení dětí

• sebehodnocení dítěte před učitelem a rodičem, učitel dopomáhá dítěti otázkami

• žáci před započetím úkolu znají cíl a kriteria hodnocení, vědí, co mohou použít (vymezený čas, hranice, ve kterých se mají pohybovat)
• žáci se podílejí společně s pedagogy na vytváření nebo na změnách pravidel práce v týmu, společně řeší porušení pravidel
• žáci jsou vedeni k respektování pravidel komunikace při práci ve skupinách (naslouchání, přijatelná hladina hluku, pojmenování pocitů,…) a jsou zodpovědní za jejich dodržování
• žáci jsou cíleně vedeni k práci v rolích a k porozumění rolím
• jsou používány různé způsoby volby členů skupiny
• někdy jsou skupiny i věkově heterogenní, toto vede k vnímání druhých a ke vzájemné pomoci
• učitelé volí některé úkoly tak, aby děti byly nucené si pomoci (týmové úkoly)

• každým rokem žáci spolu s pedagogy připomínkují školní řád
• pokud vzejde potřeba, třída si tvoří vlastní pravidla

• využití skupinové práce
• při výběru projektu se žáci učí respektovat přání skupiny

• společný rituál společného setkávání ráno v kolektivu třídy, toto vede k utužování kolektivu, ke zvyšování pocitu sounáležitosti

• oslava narozenin každého z dětí v kolektivu třídy, vyvěšování vlajky školy, zpívání narozeninové písničky

• posilování sebeúcty a sebevědomí každého dítěte
• posilování začlenění dítěte do kolektivu

• posilování sebeúcty a sebevědomí dítěte (učí se nový sport – lyže nebo snowboard)
• společné zážitky vedou k posilování začlenění dětí do kolektivu

• žáci se učí respektovat přesvědčení ostatních
• učiteli jsou podporována různá řešení, různé úhly pohledu
• skupina je zodpovědná za splnění úkolu

• žáci jsou ve třídě zodpovědní za třídění odpadů
• žáci se spolupodílejí na řešení odpadů v obci – sběr papíru, plastů

• žáci každoročně tvoří nebo připomínkují stávající školní řád
• žáci společně s učiteli rozhodují o sankci za porušení školního řádu
• v případě potřeby si žáci jednotlivých tříd tvoří pravidla třídy

• projekty na téma lidových tradic, některé ve spolupráci s obcí, občanským sdružením Motýl Řeznovice, občanským sdružením Hrubšice

• v rámci řešení problému se žáci seznamují se zákony ČR a využívají zákonné možnosti k vyřešení problému
• při řešení problémového projektu ve skupině si děti vytvářejí mechanismy a zažívají zkušenost, jak řešit problém individuálně
• učí se hledat zdroje informací, využívat možností institucí, podniků,….

• v rámci předmětu Zdravý životní styl se děti seznamují s dětskými právy
• v rámci předmětu Nauka o Zemi se děti seznamují se silničními pravidly

• žáci se tímto způsobem seznamují a prakticky prožívají demokratický způsob voleb
• rada dětí je volená dětmi, volební období je jeden rok a jsou zodpovědní za úkoly jim svěřené (zajištění výletu, starost o školní zvířata,…)

• v pátém ročníku jsou diskuse na ranním setkání někdy orientovaná na politickou situaci v ČR i ve světě