Dítě s dys....

 

Má Vaše dítě vzdělávací problémy?
  • Má dítě částečné potíže se čtením nebo hláskováním?
  • Sestavuje čísla nebo písmenka špatným způsobem, např. zaměňuje 15 s 51, 6 s 9, b za d ...?
  • Přečte sice nějaké slovo (dejme tomu na začátku stránky), ale už je hladce nezvládne podruhé, na konci stránky?
  • Neslyší rozdíl mezi di-dy, délky hlásek, …
  • Plete si levou stranu s pravou?
  • Na otázky položené ústně sice odpovídá dobře, ale jsou-li napsané, má s nimi potíže?
  • Jeví se Vám jako neobyčejně nemotorné?       
V takových případech je možné, že patří do skupiny dětí se specifickými poruchami učení. Jsou to děti, které při vyhovujících intelektových předpokladech mají velké potíže při nácviku čtení, psaní i v matematice.

Kde se problémy dětí mohou odrážet:
  • bezmoc v učení
  • malá motivace
  • hromadění neúspěchů
  • nesplnění rodičovských očekávání
  • nízké sebevědomí
  • deprese
Dyslektik není hlupák:
Rizikové děti mohou začínat později mluvit, obtížně se vyjadřují, mají malou slovní zásobu, nedokáží vytleskat slovo po slabikách, ... Nic z toho však nemusí znamenat, že dítě bude skutečně dyslektické – mnohdy jde jen o vývojové zpoždění, které se za pár měsíců srovná. Je-li Vaše dítě dyslektické, dysgrafické či dysortografické, neznamená to, že by mělo sníženou inteligenci. Dyslektici mají větší problémy se svým okolím než se svým problémem. Jsou to lidé, kteří lépe myslí, než čtou. Pro některé je snadnější myšlenky udělat než verbálně vyjádřit. I člověk, který špatně čte nebo píše, může prožít nesmírně bohatý život. Traduje se, že mezi dyslektiky se řadili např. Albert Einstein, Leonardo da Vinci, Walt Disney a také Tom Cruise, piloti formule 1 Damon Hill či Jack Stuart.

Co dělat při objevení problémů:
Většina rodičů ví, že jakmile začne mít dítě ve škole těžkosti, měli by co nejrychleji navštívit třídního učitele, případně učitele daných předmětů. Třídní učitel zajistí v případě zájmu a souhlasu rodičů vyšetření v Pedagogicko-psychologické poradně. Někdy se však rodiče mylně domnívají, že od nich dítě dostane jakési potvrzení, které je zprostí nutnosti naučit se číst a psát. Opak je však pravdou. Výše uvedení se snaží najít způsob, jak se to či ono dítě nejlépe číst a psát naučí. Tento recept se samozřejmě může lišit od školních osnov. Společným úkolem je učit děti „ustát“ situace, naučit se využívat klady i zápory.


Některé časté otázky a mýty kolem poradenství:

Ve škole nám paní učitelka říkala, že máme jít do poradny. Je to povinné?
Samozřejmě to povinné není. Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) je nabídnutá forma pomoci dítěti z jeho problémů.

Mohu si zvolit libovolnou PPP?
Rodiče se nemusejí obracet pouze na nejbližší poradnu, mohou se obrátit i na jiné (včetně soukromých).

Poradna je k ničemu. Byli jsme tam s naším klukem dvakrát a stejně to nepomohlo.
Náprava či pouhá kompenzace problémů s poruchami učení či chování si vyžaduje odhodlání k dlouhodobým postupům. Psycholog nás především vybaví strategií jak postupovat, čím začít, co později, čeho se vyvarovat, jak vysoké ambice je reálné si klást. Kritiku práce psychologa lze snést v okamžiku, pokud se nám tohoto nedostane v náležitě konkrétní formě, či pokud se důsledné dodržování doporučeného postupu míjí účinkem. Práce poradny nespočívá v doučování školní látky. Speciální pedagog často řeší, aby dítěti pomohl v oblasti soustředění, nabízí pomůcky, které může používat později ve výuce, ukazuje dítěti i rodičům možnosti, jak procvičovat.

Čím mohou rodiče pomoci, aby návrhy psychologa byly účinné?
Především je třeba, aby rodiče byli v poradně pravdiví, upřímní, aby neskrývali skutečný problém. Stylizace rodiče do určité role (doma se pečlivě učíme každý den...) spíše dítěti uškodí a nepomůže najít dobrou strategii pro řešení potíží. Pravda poslouží Vašemu dítěti nejvíce a ušetří spoustu času a energie. Účinnosti přispěje také zpětná informace od rodičů (tato metoda se nám neosvědčila, toto nám nejde, tohle se nám líbilo apod.).

Mám souhlasit s tím, aby zpráva byla zaslaná škole?
Rozhodnutí poskytnout či neposkytnout škole zprávu PPP je skutečně věcí rodičů. Mohou se rozhodnout, že nesouhlasí se zasláním této zprávy. V tom případě škola ovšem nemůže zohledňovat zjištěné poruchy, snažit se je kompenzovat, či vyhovět žádosti o slovní hodnocení, protože o tom není informována.

Může poradna přikázat škole, aby náš kluk nepropadl?
PPP není nadřízený orgán školy. Poskytuje poradenskou činnost, ale v její kompetenci nemůže být rozhodnutí o klasifikaci v konkrétním předmětu (tato pravomoc náleží vyučujícímu), o slovním hodnocení či odkladu povinné školní docházky (toto je v pravomoci ředitele školy).

Desatero pro rodiče:
1. Ubezpečte svoje dítě v tom, že ho milujete bez ohledu na jeho obtíže.
2. Vysvětlete mu, že tyto problémy nenastaly jeho vinou, netrestejte je za nezaviněný neúspěch.
3. Dělejte vše pro to, abyste vylepšili jeho sebevědomí a sebehodnocení, najděte činnost, ve které může zažít úspěch.
4. Podporujte je v rozvíjení ostatních schopností a nešetřete při tom chválou.
5. Podporujte je zvláště v těch zájmech, s nimiž souvisejí bohaté sociální kontakty.
6. Dbejte na to, aby ve vaší domácnosti panovalo ve chvílích, kdy se dítě učí, ticho.
7. Neustále oceňujte pokrok, který dítě ve čtení či psaní dělá, dyslektické děti potřebují zažít úspěch ještě více než ostatní.
8. Pomozte mu s domácími úkoly, ale nedělejte je za ně.
9. Pomozte mu organizovat si nejen učení, ale i volný čas.
10. Nešetřete humorem a smysl pro něj pěstujte i v dítěti.
 
Zdroj www.zscernahora.cz
2017 © Základní škola Řeznovice | mapa stránek | powered by iPublisher