Ve čtvrtek skoro celá naše škola hrála divadlo. Divadlo se jmenovalo Pipi na cestách. …….Nejdřív se vydali na moře. Na moři je přepadli piráti.Anika se bála, ale Pipi do nich trochu drcla koštětem a už všichni plavali ……

Ve čtyři hodiny to vypuklo. Diváci se posadili na místa a všichni čekali, až začnou. Po chvíli napětí si sedly tři holky před oponu a začaly hrát na flétny, ty holky byly Síma, Terka a Verča.

……….     Po pár měsících se to začalo tvarovat, tak jsem začali spojovat scény, které jsme měli nacvičené. Začali jsme to cvičit dohromady. Už jsme to měli nacvičené a přišel osudný den 19.5. v 16 hodin. U každé scény nám tleskali, bylo to pro nás velké potěšení. Odehráli jsme divadlo a šli se uklonit. Naše roční snaha se vlezla do 25 minut! ……….                                                                       

Šla jsem se podívat na školní divadlo. Hráli Pipi Dlouhou punčochu. Jak jsme vcházeli do tělocvičny, dostali jsme kapesník, to byl dobrý nápad. …..Právě na scénu přišli Tomášek a Anička, ti vyprávěli, kdo je Pipi. V tu chvíli vyjela Pipi na koni, bylo pěkné, jak to vymysleli s koněm. ……                                       

…Těžké bylo, jak jsme to sehrávali. Bylo těžké vymyslet scény. Sranda byla, jak jsme trénovali……                                                                      

David Pyrochta, papoušek

..Vybírali jsem Aničku, to bylo tak, že jsme losovali mezi Verčou a Julkou. Nakonec Julka byla Anička.                              

… Všechny herce jsem znala, protože to byli moji spolužáci. Z každé skupiny se mi někdo líbil nebo mě rozesmál. Nejvíc se mi asi líbil Šaman (Babet) a opice pan Nelson (Hynek). Samozřejmě se mi líbili i ostatní herci. Také se mi líbilo, jak Anika (Julča) vysvětlovala divochům a divákům,  jak se smrká. Diváci použili vstupenky, byly to totiž papírové kapesníky. ………

Zoja Doupovcová, divák

Prně jsem vybírali pohádku a domlouvali se, jak to budeme hrát. Pak jsem to začali dávat dohromady a za několik dní už to trochu vypadalo jako divadlo……..

…. Před představením jsme se my divošky musely pořádně rozcuchat a namalovat, abychom vypadaly jako pořádné divošky. Myslím, že úplně všichni byli nervózní a mysleli si: Já to určitě pokazím!“ Ale nikdo nic nepokazil a všem se to moc líbilo a my jsme si konečně mohli říct: Zvládli jsme to!“

Když nakonec všechno skončilo, přála jsem si, aby to hráli znovu.

…..Když jsem tančila, tak jsem se dívala na Ádu a měla jsem hroznou trému……..

Od toho, jak scény vypadaly na začátku, se udělalo tolik změn, že na premiéře to vypadalo úplně jinak než na začátku. ….. Premiéra až na pár nepovedených hvězd dopadla dobře.

Do divadla nás chodí 25. Paní ředitelka navrhla, že bychom mohli hrát pohádku Pipi na cestách. Role jsme si mohli vybrat, jak jsme chtěli z nabídky. Šárka se na Pipi hodila nejvíc. Já jsem si vybrala, že budu divoška. ……… Začali jsem každý čtvrtek trénovat divadlo. Z úplného začátku jsme si zhruba řekli, jak by to mělo vypadat. Potom jsme pomalu začali trénovat. Dělali jsme čím dál větší pokroky. V naší divošské scéně mluvila jen Babet. Na pódiu to při nácviku byla sranda. Největší sranda byla, když nás měli mýt. ………

Chodím do divadla, to je jeden z kroužků ve škole. Je nás tam 25, a proto jsme potřebujeme příběh, kde by hráli všichni…….Druhá scéna byla o pirátech. Pipi a její kamarádi k pirátům přijeli v lodi a piráti chtěli bojovat, ale Pipi je přemohla. Další zastávka byla u divochů – u nás. My jsme tam řvali a tancovali. Přišel pan Nelson, Julča – Anika ho začala umývat. Nás taky, tak jsem potom zakašlali a Anika, Pipi a Tomík nás učili smrkat…… Celé divadlo jsem si moc užila!!!

Simča Čechovská, divoška

Prvně jsem rozdělovali, kdo budou piráti, divoši a tanečnice. Já jsem nevěděla, čím být. Nakonec jsem se rozhodla, že budu Anička. Jenomže Aničkou chtěly být ještě nějaké holky, ale nakonec zvolili mě. Můj bratr byl Filip (Tomík) a Pipi byla Šárka. Pipi měla opici pana Nelsona (Hynek). A tak jsem začali hrát…

……Na moři jsme potkali piráty. Na lodi jsme dopluli až na ostrov divochů. Tam jsme je museli umývat, protože byli celí špinaví. No ale jak jsme je umývali, tak dostali rýmu. Naučila jsem je smrkat a odjeli jsme zpátky na moře. Na moři jsme dopluli na ostrov, kde bylo plno krásných tanečnic a tam jsme rozveselovali sultána. On nám za to dal najíst.

No a jak se divadlo vyvíjelo, pomalu jsem uváděla další scénu. Nejlepší bylo, že jsem tam s Filipem, Šárkou a Hynkem byli hlavní postavy. Ještě se mi líbilo, že jsme tady ve škole trénovali (a spali).