Chatou se ozývá křik a dupot - loď se potápí. Všichni na palubu. A my úprkem opouštíme v pyžamech loď. Hurá, všichni jsme zachráněni. Ale venku zjišťujeme, že na lodi zůstaly ještě maminy a Verča a tak podpíráme loď , aby se nepotopila.
Po snídani jdeme podle včerejších indicií hledat části mapy - a našli jsme. Pod jeseterem, u vodníka, v lodním dělu a na opičí lanové dráze.
Po snídani a pak ještě jednou po obědě jdeme na bazén. Dneska už kapříci zkouší plavat ve velkém bazénu. Sebrali odvahu a všichni statečně skočili do hluboké vody. A teď se ukázalo, kdo v malém bazénu opravdu trénoval plavání a kdo švindloval a chodil po dně. Tady je dno hluboko. Ale alespoň kousek uplavali všichni. Sláva, už jsme plavci.
Odpoledne pro nás připravili plavčíci překvapení. Jdeme střílet z opravdového luku. Všichni jsme si to vyzkoušeli.
Mezitím už netrpělivě zkoumáme mapu, kudy se vydáme za pokladem. Je tu ale nástraha. Na mapě jsou označená dvě místa, kde je ukrytá mapa. Kudy se vydáme? Budeme se dělit na dvě skupiny nebo půjdeme všichni společně? Filip navrhuje, abychom šli všichni společně - nechce, aby někdo přišel o zážitek z toho, že našel poklad, že byl u toho. A tak se rozhodujeme, kam nejdřív - do kopce nad lanovku nebo podél břehu k hrázi. Vyrážíme nad lanovku. Není to jednoduché, několikrát kontrolujeme mapu a dohadujeme se, kudy dál - a dospělí nechtějí pomáhat. Musíme sami. Už vidíme pirátskou vlajku. Ale poklad pořád nikde. Vyrážíme všichni do okolí vlajky - ale někteří se nechávají zlákat, když vidí krásné hříbky. A je to tu, máme ho. Ale co to? Přes truhlu je řetěz se dvěma zámky. A klíč nemáme. Eliška má nápad. Na druhém místě na mapě budou asi klíče. Ale co s pokladem? Schováme ho? Poneseme ho s sebou až na hráz? Ne, zamčeme ho na chatě - odhlasovali jsme si, že bude na pokoji u nejstarších holek. Po večeři vyrážíme hledat klíče. A máme je. Ještě hlasujeme, kdo je ponese a bude odemykat poklad. Vyhrál Míra a Marek. Kluci jen září. Sláva, rychle k pokladu.
Na chatě už ale na nás čeká plavčík - a tak otvírání pokladu na chvíli odkládáme. Dostáváme mokrá vysvědčení a ještě dárky. To se máme. Jsou vyhlášení nejlepší plavci i nejlepší skokani do vody.
A už je tu ta chvíle - Míra s Markem zkoušejí různé klíče. První zámek odemčený, druhý zámek odemčený - jé už je to tu a je dost pro všechny. Dělíme se spravedlivě - dokonce myslíme i na ty, co s námi nejeli, část pokladu schováváme pro plavčíky i kuchaře. Ti u večeře nevěřili, kolik toho sníme - říkali, že jsme největší jedlíci, jaké tu kdy měli. Aby ne, tolik pohybu, tak nám tráví.
A zítra poslední bazén, balení a hurá domů.